Nacházíte se:

Kontakty

BK Náchod
nezisková organizace

Telefon: + 420 603 743 983
E-mail: oldrich.zdarek@seznam.cz

Příčná 2027, 547 01 Náchod

Short Track - aneb rychlobruslařský sport Katky Novotné

Indoor Short Track Speed Skating, česky: rychlobruslení na krátké dráze, slangově: "short track" (vysl.: šórt trek), krátká dráha, je nejmladší větví z rodiny bruslařských sportů na přírodním nebo umělém ledě. Celosvětově je zaštítěno organizací ISU (Mezinárodní bruslařská unie), ta sport přivedla i na půdu MOV (Mezinárodního olympijského výboru). Závodí se zpravidla v zastřešených halách ("indoor"), ale i na oválech open air.

Premiéru v závodním programu mělo na OH 1992 (ukázkově už v Calgary 1988), v kategoriích žen i mužů. Od té doby si získává značnou popularitu: na asijském, kontinentu evropském i v Americe. Je to atraktivní sport i pro televizní diváky: od společného startu až do cíle probíhají často velmi dramatické souboje (ne nepodobné dráhové cyklistice). Nebývá nouze ani o osobní kontakt. Nebezpečí, které plyne z pádů v dosahované rychlosti, snižují přílby, rychlobruslařské rukavice, chrániče kolen, chrániče holení soutěžících a také měkké obložení (zpravidla bloky molitanu) bariér ledové plochy. Speciální brusle, které jsou k botě upevněny poněkud vlevo od středu podrážky, umožňují stabilnější jízdu i v zatáčkách, velký náklon sportovce, který se v duchu pravidel při velkém náklonu v zatráčce opře rukou o led.

Českou reprezentaci na krátké dráze a rozvoj tohoto sportu v ČR zajišťuje, podobně jako tradiční reprezentaci a soutěžení na dlouhé dráze (long track), Český svaz rychlobruslení (ČSR). Organizovaně rychlobruslení na krátkké dráze v Česku – zemi s více než stovkou hokejových stadiónů, zapustilo kořeny v roce 1994. Přední sportovci se zpravidla specializují na závodění na krátké dráze anebo na dráze dlouhé. Českou protagonistkou závodění na short tracku je dvojnásobná olympionička, na OH v Turínu (2006) sedmá Kateřina Novotná (trenér Jindřich Pařík).

Podstatnou výhodou soutěžících je, že jejich tréninky i oficiální závody mohou proběhnout prakticky uprostřed každého regulérního hokejového hříště pro lední hokej (zpravidla 60 x 30 m). Na kterém se kolem mantinelů vytyčí závodní dráha, dlouhá 111,12 m (1 okruh), s poloměrem zatáček 8 m.. Trasu vyznačují gumové bloky. V každé ze dvou zatáček je takových gumových bloků 7.

Soutěžní tratě: 500 m, 1 000 m, 1 500 m, 3 000 m. Pro závody čtyřčlenných štafet ("relay"): ženy 3 000 m, muži 5 000 m.

Na krátké dráze soutěží jednotlivci na jednotlivých distancích a ve víceboji. Víceboj absolvují v pořadí disciplín: 1 500 m – 500 m – 1 000 m – 1 500 m. Vítězem víceboje je soutěžící s nejvyšším součtem získaných bodů z jednotlivých disciplín. V jednotlivé disciplíně, zařazené do víceboje, nejrychlejší v ní dostává 34 body, další 21, 13, 8, 5, 3, 2 a 1 bod.

V závodech jednotlivců s hromadným startem vyjíždí současně z téže startovní čáry 4 – 8 soutěžících.

Systém závodů: kvalifikační rozjížďky – čtvrtfinále – semifinále – finále. Obvykle do dalšího kola (nakonec do finále) postoupí z každé jízdy dva nejrychlejší soupeři, uznají-li jejich jízdu i výsledek rozhodčí za odpovídající pravidlům.

MS juniorek a juniorů na krátké dráze v kategoriích juniorek a juniorů: 12. – 14. 1. 2007, Mladá Boleslav.

 

zdroj: www.martinasablikova.cz/o-rychlobrusleni

Speed Skating (Long Track) - sport Martiny Sáblíkové

Speed Skating čili tradiční název v angličtině pro rychlobruslení, někdy nověji též Long Track Speed Skating, což zdůrazňuje v názvu tradiční dlouhou ("long") dráhu, česky: rychlobruslení na dlouhé dráze, slangově: "long track" (vysl.: lón trek), dlouhá dráha, je tradiční a základní větev rodiny závodních bruslařských sportů na přírodním nebo umělém ledě. Vždyť první zmínka o závodech v rychlém bruslení pochází z roku 1763. První prokazatelný ryze ženský závod byl roku 1801 – v nizozemském Groningenu, na 48,2 km, soutěžily dvě dámy. V roce 1805 se ve dvoudenní soutěži utkalo už 130 dam. Nálepky "nemužného sportu" se rychlobruslení začalo zbavovat razantně od závodů mužů v roce 1814. První rychlobruslařský klub byl založen roku 1849 (v Norsku). První ledová krytá hala s dráhou s umělým ledem byla vybudována ve Velké Británii (Londýn – Chelsea, roku 1876). Roku 1888 v Praze vznikl Bruslařský závodní klub (BZK) Praha. Nizozemí, o dva roky později bylo MS i ME... ISU (Mezinárodní bruslařská unie) se narodila v roce 1892 (v nizozemských přímořských lázních Scheveningen). První mistrovství světa žen v rychlobruslení přinesl rok 1936. Poprvé ženy rychlobruslily na ZOH v roku 1960 (ZOH Squaw Walley). První ženské ME bylo v roce 1970. Od roku 1970 se pořádá pro muže i ženy také další MS v rychlobruslení – tzv. sprinterské.

Tradiční program MS se skládá ze závodění na distancích 500 m, 1500 m, 3 000 m, 5 000 m, 10 000 m, z víceboje (4boje). Obvyklý program sprinterského MS: muži soutěží na 500 a 1500 m, ženy na 500 m a 1000 m, na každé vzdálenosti dvakrát během dvou dnů.

Rychlobruslení je i dnes celosvětově zaštítěno Mezinárodní bruslařskou unií (ISU). Ta sport přivedla i na půdu MOV (Mezinárodního olympijského výboru) a rychlobruslení je v programu všech dosud organizovaných zimních olympijských her: od roku 1924 (první ZOH v Chamonix byly uznány dodatečně a dodatečně byl tedy i vyhlášen vítěz dosud jediného čtyřboje – tato disciplína pak už na ZOH nepokračovala.

Závodí se zpravidla v zastřešených halách ("indoor"), ale i na oválech open air, výsledkové žebříčky bývaly vedeny odděleně i pro závody na vysokohorsky ležících drahách (zvýhodněných "řidším vzduchem")...

Rychlobruslení (speed skating) a krasobruslení na ledě patří v historii všech sportů k nejtradičnějším i nejdříve organizovaným. Vyrostly z populárního bruslení – nejstarší brusle ze zvířecích kostí jsou staré cca 4 000 let, o bruslení coby zábavě píše anglická kronika z roku 1180, prokazatelně se od roku 1350 bruslilo pro zábavu v dnešním Nizozemí, od roku 1380 na Islandu. První rychlobruslařský klub v Čechách se narodil v Praze (Lední klub, 1868), na Slovensku podobný 1871 (Bratislava). Český průkopník sportů (dále například lyžování) Josef Rössler – Ořovský vybojoval na MS ve Vídni 1892 v rychlobruslení dvě 4. místa. Na našem území existovaly i kluby německých spoluobčanů, s vlastními závody i šampionáty. První mistrovství ČSR viděl Tábor v roce 1922. Téhož roku byl založen Bruslařský svaz ČSR (2 sekce – rychlobruslařská a krasobruslařská), v ČSR úspěšně působil norský trenér Mjelde. Zima 1929 (s mrazy – 16° až – 24 ° C) dovolila uspořádání 8 závodů pro muže! Žedy se k soutěžení přidaly u nás roku 1934. Od roku 1953 do roku 2002 byla v případě příhodného počasí v provozu jediná čs. speciální rychlobruslařská dráha – s přírodním ledem, stříkaná obětavnými pořadateli závodů (Svratka). Aktivity Svrateckých, využívaných k závodění i "zbytkem republiky", a současně i řada k rychlobruslení v zimě "odskakujících" cyklistů, vedly k úspěchům čs. rychlobruslení v půli 50. let:. Roku 1954 byly vytvořeny 102 československé rychlobruslařské rekody. Na MS 1956 vybojovala bronz J. Königová, na MS 1957 byl J. Doubek pátý. Krok se světovou špičkou jsme ale rychle ztratili – špička těžila z nově budovaných umělých ledových oválů ( v r. 1974 jich bylo v 11 zemích už 47), ze závodění na stadionech ve vysokohorském prostředí (prosluli zejména Medeo – 1691 m nad mořem, Davos – 1560 m nad mořem, Colorado Springs – 2787 m nad mořem), z budování zastřešených a temperovaných speciálních hal s umělým ledem po Evropě, Americe i Asii. (Příbuzné závodění rychlobruslení na short tracku – krátké dráze se šíří až od konce 80. let 20. století.) Ani speciální halu s umělým ledem, ani oper air stadion, na němž by šlo pravidelně závodit na dlouhé dráze, rychlobruslaři v ČR dodnes nemají. Znovu se o její stavbě začalo víc hovořit a jednat po úspěchu především Martiny Sáblíková na ZOH v Turínu 2006 (4. na 5 000 m).

Rychlobruslařské boty nesou brusle pro rychlobruslení – na dlouhé dráze pro sprint (jsou kratší, umožňují většé náklon v zatáčce) a vytrvalecké.Výrazně světové rychlobruslení akcelerovala materiální revoluce: jak bruslí, tak oblečení sportovce. Výrazně se o inovace ve způsobu tréninku, ale především ve vybavení sportovce, přičinil počátkem 70. let 20. století švýcarský závodník Franz Krienbühl. Vyvinul speciální lehké boty s bruslemi, které mají vyměnitelný nůž A odstartoval i vývoj současných elastických závodních kombinéz. Které i hlavu (bez přílby) skrývají elasticky do kapuce. I to ve snaze o minimalizaci ztrát, způsobených odporem vzduchu. Od sezóny 1996/1997 přišel s další novinkou – s bruslemi "klapačkami" (Klappschlittschuh – germ., jsou upevněny k botě jen pod špičkou, patu mají volnou).

Českou reprezentaci na dlouhé dráze (long track) a rozvoj tohoto sportu v ČR zajišťuje, podobně jako historicky mladší soutěžení a reprezentaci na krátké dráze (short track), Český svaz rychlobruslení (ČSR). Short track v ČR organizovaně až od roku 1994 (od roku 1992 se závodí i na ZOH na krátké dráze). Přední sportovci se zpravidla ve světrě a v ČR specializují na závodění na krátké dráze anebo na dráze dlouhé. Aktuální českou protagonistkou závodění na dlouhé dráze je světová rekordmanka, medailistka MS i SP, olympionička na OH 2006 v Turínu, 4. v závodě na 5 000 m, Martina Sáblíková (reprezentační, klubový i osobní trenér Petr Novák). Cílem rychlobruslařek a rychlobruslařů, soustředěných z různých klubů pod trenérem Novákem v NOVIS Teamu, z části i členů ASC Dukla Praha, je připravit se k úspěšnému vystoupení vedle Sáblíkové s soutěžích žen i mužů na ZOH ve Vancouveru 2010.

Ledové ovály pro speed skating - rychlobruslení na dlouhé trati bývají standardně dlouhé max. 400 m (minimálně 333,33 m), se dvěma zatáčkami o 180° s poloměrem minimálně 25 m a maximálně 26 m. Šíře každé dráhy musí být 4 až 5 m. Dráhy pro závodění dvou současně startujících soupeřů vyznačují špalíky z gumy (dřeva), případně nízké sněhové mantinely. Pro zvýšení bezpečnosti upadnuvších soutěžících jsou ledové ovály lemovány nízkými molitanovými bloky, případně profilovanými nafukovacími vaky.

Tradiční jsou i závody na přírodních drahách (řeky nebo kanály, jezera, přehrady), o délkách závodů i na 100 až 200 km.

V závodech jednotlivců startuje současně dvojice soupeřů z téže startovní čáry, ale v sousedních drahách. Dráhy si soupeři mění na protilehlé rovince, v místě, které je označeno ke křižování. O tom, kdo bude na které dráze (vnitřní – vnější) startovat, rozhoduje pro úvodní závod los, pokud dál rozhoduje o nasazení předchozí dosažený čas, tak rychlejší soutěžící nastoupí na vnitřní dráhu. Při křižování nesmí vnitřní závodník překážet vnějšímu ve vjezdu do vnitřní dráhy (odpovědnost za případnou srážku nese vnitřní závodník).O umístění v závodě rozhodují především dosažené časy. O pořadí ve čtyřboji rozhoduje celkový počet dosažených bodů.

 

zdroj: www.martinasablikova.cz/o-rychlobrusleni